Redakce: Pavel Dosoudil, Jiří Guth (šéfredaktor), Martin Robeš a Petr Uhl jiri.guth@zeleni.cz; pavel.dosoudil@centrum.cz; martin.robes@centrum.cz; havlicek@fontes.cz;

Obsah – heslář
Bezdomovci
Bezpečnost dopravy
Bydlení
Církve
Cizinci a integrace
Daně
Dítě
Důchody
Energetika
EU – perspektivy
EU – politika
Globalizace
Hospodářská politika
Informace
Jaderná energetika
Justice a vězeňství
Kamiony
Klima
Konopí
Korupce
Kouření
Krajina
Kultura
Lesy
Letectví
Menšiny etnické
Minulost
Muži a ženy
Nestátní neziskové organizace
Nezaměstnanost
Občanství státní
Obnovitelné zdroje energie
Odpady
Ochrana spotřebitele
Podnikání
Pohonné hmoty
Policie
Prostituce
Příroda
Regionální rozvoj
Reklama
Ropa
Romové
Rozvojová pomoc
Samospráva
Sdělovací prostředky soukromé
Sdělovací prostředky veřejné služby
Silnice
Sociální politika
Sousední státy
Střední školy
Školství
Teplo
Uhlí
Ústavní změny
Věda
Vegetariánství
Veřejná doprava
Voda
Vysoké školy
Zahraniční politika
Základní školy
Zdravotnictví
Zemědělství
Zvířata (chovaná)
Železnice
Ženy a muži


Bezdomovci
1) Jak chcete řešit postavení bezdomovců?
Budeme hledat prostředky a způsoby, právní, ale zejména v praxi sociální práce, které budou přispívat k návratu lidí bez domova do společnosti. Nejen bydlení, ale domov je základní věcí, kterou člověk potřebuje, aby se mohl rozvíjet a mohl vytvořit sobě a svým blízkým rodinné zázemí. Být bezdomovcem považujeme za nepřijatelné. Navíc to s sebou nese negativní stigma, které je nespravedlivé, protože jen malá část bezdomovců si za svoji situaci může sama. Je mezi nimi mnoho lidí, kteří se stali bezdomovci nešťastnou shodou okolností. Je třeba, aby společnost dokázala těmto lidem podat pomocnou ruku. Bezdomovci nejsou jen ti, jak je občané znají, tedy ti, kteří spávají na lavičce nebo pod mostem. Je tu velká skupina lidí, dokonce i rodin, většinou romských, které na veřejnosti nevidíme a které přebývají dočasně u známých či příbuzných či v nevyhovujících ubytovnách a azylových domech. Mnoho lidí domov v tom pravém slova smyslu nemá.

Bezpečnost dopravy
2) Jak zajistíte větší bezpečnost na silnicích?
Hned několika nástroji, z nichž každý je vhodný pro jiný účel. Je to výstavba příčných prahů u některých křižovatek a přechodů pro chodce, okružních křižovatek, mimoúrovňových přechodů, optických nebo stavebních zúžení jízdní dráhy ve vybraných místech, omezení rychlosti zejména u škol a v některých souvisle zastavěných částech obcí na 30 km za hodinu. V žádném případě nepodpoříme zvýšení povolené rychlosti na dálnicích, protože naše dálnice jsou postaveny zpravidla pro rychlost do120 km za hodinu. Přísnější pravidla by měla platit i pro převoz nebezpečného nákladu. Samotná prevence v dnešním stavu provozu nepomůže, proto je nutná i represe. Mezi něj patří např. důsledné udělování pokut, větší využívání radarů. Důležité je též posílení pravomocí policie, ovšem ruku v ruce s opatřeními proti korupci. Také chceme přilákat automobilisty do kvalitní veřejné dopravy a zastavit růst počtu automobilů na silnicích spravedlivým nastavením ekonomických podmínek. Budeme prosazovat ukončení informování o policejních radarech na silnicích v rádiích.

3) Co uděláte pro bezpečnost cyklistů a jak chcete rozvinout cyklistickou dopravu?
Budeme usilovat o rozvoj cyklistické dopravy, protože jde o efektivní a moderní druh dopravy. Chceme, aby Státní fond dopravní infrastruktury ročně investoval alespoň 3 % finančních prostředků do výstavby komunikací pro bicykly a do opatření pro komfort a bezpečnost cyklistů. Cyklistická doprava je nyní omezena tím, že neexistuje hustá síť cyklotras pro denní využívání. Oprávněný strach z automobilů neumožňuje lidem rozvinout tento moderní, zdravý a zajímavý způsob osobní dopravy. Organickou součástí každé pozemní a dopravní stavby by měla být infrastruktura pro cyklistickou dopravu a budeme ji od projektantů, architektů a investorů požadovat.

4) Chcete tolerovat alkohol za volantem?
Ne, chceme ponechat nulovou povolenou hladinu alkoholu v krvi řidiče. Alkohol za volant nepatří. Česká republika má v Evropě jednu z největších nehodovostí a úmrtností na silnicích. V roce 2003 způsobilo 4,6 procenta dopravních nehod a 8,4 procenta smrcených osob v silničním provozu požití alkoholických nápojů. Z nehod, k nimž došlo pod vlivem alkoholu v roce 2004, způsobili řidiči motorových vozidel 91 procent, cyklisté 6 procent a chodci 3 procenta.

5) Co chcete udělat s billboardy kolem dálnic a hlavních silnic?
Prosadíme jejich omezení a postupně i zákaz. Billboardy podél hlavních silnic jsou už v mnoha západoevropských zemí něčím nepředstavitelným. Kromě toho, že hyzdí krajinu a privatizují veřejný prostor, znamenají vážné ohrožení bezpečnosti silničního provozu. Snižují pozornost řidičů a jejich vnímavost vůči dopravnímu značení i ostatnímu dění na silnici a okolo. Majitelé a nájemci billboardů jimi vydělávají jak na úkor životů a zdraví řidičů a jejich spolucestujících, tak na úkor nákladů nezbytných pro léčbu a likvidaci škod. To je také důvod, proč se zaplevelování krajiny barvotiskovými kýči stává v západní Evropě minulostí. A to je cesta, kterou musíme jít i u nás.

Bydlení
6) Jaké jsou hlavní cíle vaší bytové politiky?
Chceme během pěti let vytvořit tržní bytové prostředí, které bude podobné moderním evropským zemím, a ukončit období postsocialistického centrálního modelu bytové politiky. Centrální regulaci nájmů je třeba co nejdříve ukončit. Prosazujeme, aby se výše nájemného stanovovala na základě místně srovnatelného nájemného. Nové nájmy budou uzavírány smluvně v tržní výši, jejich další zvyšování bude regulováno horní hranicí nájemného, která se stanoví každoročně např. na základě cenové mapy. Konkrétní výše nájemného se musí stanovovat v obcích. Stát bude určovat pouze metodiku, kraje stanoví konkrétní maximální hranice (pásma) pro výši nájmů a obce se samostatně rozhodnou o tom, ke kterému pásmu se přiřadí. Podpoříme stavební spoření občanů prostřednictvím státního příspěvku a úrokovou podporu hypotečních úvěrů. Chceme stanovit meze pro poskytování podpory tak, aby nebyly v rozporu s hranicemi nepřiměřené podpory EU, ale současně aby byly účinné a motivační pro občany ČR. Zasadíme se o další moderní formy podpor. Podpoříme zlepšení funkcí Státního fondu pro rozvoj bydlení. Prosazujeme jednoduchou formu evidence bytů (pozemková kniha bytů vedená katastrálními úřady v nové podobě). Stanovíme nová jasná pravidla pro převod bytů do soukromého vlastnictví z fondů obcí a měst.

7) Podporujete nájemní bydlení?
Ano, prosazujeme rehabilitaci nájemního bydlení. Podporujeme velmi brzké schválení nového občanského zákoníku nebo samostatného zákona o bydlení, který zajistí základní podmínky pro založení tržního prostředí v bydlení. Nájemní bydlení musí poskytovat jistotu pro ty obyvatele, kteří si v určité životní situaci nejsou schopni zajistit vlastní byt. Bydlení nesmí bránit pohybu pracovních sil a nájemní bydlení proto musí být dostupné pro zaměstnance a jejich rodiny ve městech kdekoli v ČR. Dále musí sloužit pro sociálně či zdravotně limitované občany a jejich rodiny. Za zásadní považujeme vyrovnání práv a povinností vlastníků a nájemců bytů. Podpoříme vznik nových právních subjektů, nutných pro rozvoj trhu pro různé formy bydlení, v podobných formách jako ve vyspělých zemích EU (obecně prospěšné bytové subjekty, společenství vlastníků, byty pro bezdomovce, byty pro přechodné bydlení). Právní a daňové nástroje nastavíme i pro rozvoj družstevního bydlení. Privatizace bytového fondu bude probíhat výhodně pro nájemníky (budoucí vlastníky) i pro obce. Za zvýhodněných podmínek chceme privatizovat pouze bydlení, nebytové prostory jen za tržní ceny.

8) Jak zajistíte bydlení pro sociálně slabší rodiny?
Podpoříme možnost dorovnání nájemného pro sociálně slabé rodiny (adresný příspěvek na nájemné jako samostatná položka sociálních dávek pro lidi, kterým celkové výdaje na bydlení přesáhnou 30 procent čistých příjmů). Výše časově omezeného příspěvku by měla záviset na příjmech domácnosti a nákladech na bydlení v dané lokalitě na základě cenové mapy. Budeme prosazovat zachování a rozvoj přiměřeného bytového fondu, určeného k podporovanému sociálnímu bydlení, v kompetenci obecně prospěšných bytových subjektů, měst a obcí. Podpoříme i převedení části sociálních dávek na bydlení přímo na účet majitele bytu v případech, kdy dochází k dlouhodobému neplacení nájemného. Podpoříme programy terénní sociální práce, zaměřené na konkrétní rodiny a občany s dluhem na nájemném.

9) Jak chcete bránit vzniku ghett?
Všemi prostředky budeme podporovat moderní formy urbanistického plánování sídel. Podpoříme programy terénní sociální práce, zaměřené na konkrétní rodiny a na občany, kteří dluží na nájemném. Ghetto jako místo vyloučení ze společnosti zamezuje rozvoji obce v té části, kde je zřízeno, má tendenci se rozrůstat a je zázemím pro rozvoj sociálně negativních jevů – lichvy, prostituce, odebírání dětí do ústavní péče. Nepodporujeme výstavbu holobytů, ale výstavbu lidsky důstojných obydlí. Podporujeme změny technických předpisů a norem pro bydlení, které zajistí hygienicky, energeticky a bezpečnostně kvalitní stavby bytů a domů s byty.

10) Co uděláte s panelovými domy?
Podporujeme regenerace panelových sídlišť, obytných zón a nevhodně postavených obcí. Regenerace bytových domů musí předcházet jejich případné privatizaci. Chceme vlastníkům bytů zjednodušit přístup k dotacím na regenerace energeticky náročných bytových domů. Podpory musí motivovat vlastníky k ekologickým opatřením na jejich domech a musí vést ke snižování energetické náročnosti bydlení. Prosazujeme zateplování domů, nízkoenergetické domy, obnovitelné zdroje tepla i energie. Chceme, aby vlastník bytového domu mohl zvýšit nájemné o část ceny tepla, které po regeneraci domu nájemník uspoří. Finanční úspora se tak rozloží mezi vlastníka a nájemníka.

Církve
11) Jak se díváte na postavení náboženských společenství?
Podle Listiny základních práv a svobod je postavení církví a náboženských společností v ČR zaručeno dobře, každý má právo zvolit a změnit své náboženství nebo víru anebo být bez vyznání. Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru sám nebo s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony či obřadem. Současná zákonná úprava, platná od roku 2002, sice umožnila i netradičním náboženským skupinám nabýt právní subjektivity, prakticky jim však znemožňuje získat práva, jež mají již dříve registrované církve, včetně těch, které by dnes již podmínky registrace kvůli svému nízkému počtu členů nesplnily. Takzvaná kvalitativní kritéria umožňují státnímu orgánu účelové odmítnutí žádosti o registraci. Chceme tento stav napravit. Pokusíme se odstranit nerovnosti mezi náboženskými subjekty v zákoně. Budeme prosazovat takový systém financování církví a náboženských společností, který umožní rozvoj všech, které stát uzná.

Cizinci a integrace
12) Vy se nebojíte přílivu cizinců do republiky?
Ne, a příchod cizinců ani nepovažujeme za hrozbu. Izolace naší společnosti od okolního světa trvala dlouhá desetiletí, a značná obyvatelstva si odvykla považovat odlišnost jiných lidí za něco běžného. Minulý systém vyvíjel značný tlak na to, aby se občané neodlišovali, nevyčnívali z řady. Mnoho lidí to přijalo za normu a nejsou zvyklí na to, že lidská různost je základní podmínkou přirozeného a zdravého vývoje společnosti. Od konce 50. let minulého století se evropské národy a státy naopak daleko více světu otevřely, než tomu bylo dříve, zatímco čs. společnost si až do roku 1990 uchovávala tradiční uzavřené postoje. Nyní znovu přivykáme tomu, že někteří lidé vypadají jinak, mají jiný temperament či odlišné zvyky. Jsme pro pestrost a různorodost společnosti, která je nezbytná nejen pro zachování lidstva, ale i pro rozvoj společnosti. Multikulturní společnost není samoúčelem. Zachovávání kultury, tradic a jazyků je pro nás důležité. Nesmějí se při tom vytvářet sociální a kulturní ghetta či rezervace, potřebná je vzájemná přizpůsobivost. I Češi se přizpůsobují spolu s dalšími evropskými národy a začínají s nimi vytvářet evropský lid.

13) Jakou imigrační politiku pro Českou republiku navrhujete?
Imigrace je žádoucí kvůli demografickým potřebám, vyvolává ale i obavy. Represivní imigrační politika státu není správná. Koncepce zvaná “pevnost Evropa”, volající po uzavření hranic, selhala. Praxe ukázala, že čím více se omezuje legální migrace, o to větší je migrace ilegální. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (při OSN) se do Evropy ilegálně propašuje až půl milionu lidí ročně. ČR by neměla opakovat chyby jiných států EU. Nyní tu žije 2,3 procenta cizinců, přičemž se republika postupně mění ze země tranzitní v zemi cílovou. Počet cizinců bude i zřejmě i nadále stoupat. Naše strana se na rozdíl od některých jiných nedomnívá, že máme tuto tendenci odmítat. Vzhledem ke stárnutí populace a stále nízké porodnosti je řízená migrace jednou z cest umožňujících zachovat stabilní sociální systém i v budoucnu. Jsme si ale vědomi rizik otevřenější imigrační politiky. Připravíme proto strategii a konkrétní programy pro lepší přijímání cizinců celou českou společností.

14) Je u nás uplatňovaný imigrační model správný?
Česká vláda přijala koncepci integrace cizinců. Cílem bylo sjednotit postup zemí Evropské unie a zajistit ochranu práv legálně usazených cizinců v souladu s jejich potřebami i možnostmi v České republice. Zásady obsažené v dokumentu jsou správné. Mají umožnit cizincům, kteří splní všechny podmínky, plnou integraci a nabytí českého občanství. Stojí na rovnosti přístupu a příležitostí cizinců k zaměstnání a podnikání, bydlení, vzdělání, zdravotní a sociální péči, kultuře a náboženství. Komunity cizinců jsou součástí české společnosti a kulturně ji obohacují, přispívají k žádoucí multikulturalitě. Koncepce je ale jen prohlášení, další kroky chybějí. Snaha o její praktické naplnění naráží na politickou nevůli a právní a společenské bariéry. Změny zákonů a praxe se navíc dějí hlavně pod tlakem EU. Budeme se zasazovat o pružnější a hlubší integraci cizinců s důrazem na jejich větší účast na správě obce a země a na lepší znalost češtiny. Trváme na tom, že míru kulturního přizpůsobení si určují cizinci sami, určuje si ji každá přistěhovalecká rodina i jedinec, samozřejmě pokud to není v rozporu s právním řádem ČR.

15) Jak chcete zlepšit podmínky pro zaměstnávání cizinců v ČR?
Cizinci nemají ta práva, která česká ústavní Listina základních práv a svobod přiznává jen občanům ČR. Mnohá práva jsou ale přiznávána „každému“, tedy i cizinci. Je tomu tak i v pracovním právu. Problémy se zaměstnáváním cizinců (například z východní Evropy) jsou v nedostatečné ochotě části většinové společnosti „otevřít dveře“. Česká společnost je navíc lhostejná k takzvanému klientelismu, zločinnému odírání pracujících cizinců. Systém je pohodlný pro české firmy, nemusejí dbát pracovněprávních předpisů. Zotročení východní dělníci mají jen malou šanci ze systému uniknout a jsou jím výrazně finančně diskriminováni. Obtížná bývá situace Ukrajinců, mezi nimiž je mnoho vzdělaných lidí, ale také Vietnamců a Číňanů. Naše strana má připraven propracovaný návrh systému pracovní a společenské integrace cizinců. Chce, aby imigrační pobídku doprovázela uvážená nabídka práce a bydlení, kterou dnes namísto státu poskytují tzv. klienti. Současně připravíme změnu zákoníku práce a dalších předpisů, jež omezí vykořisťování cizinců a zajistí jejich práva.

16) Uveďte konkrétní kroky, směřující k lepší integraci cizinců!
Zákon nyní poskytuje možnost, aby cizinec získal povolení k trvalému pobytu již po pěti letech, namísto dosavadních deseti. To ale nestačí. České zákony, na rozdíl od zákonů některých zemí EU, cizincům neumožňují podílet se na politice země, v níž žijí. Pro větší účast trvale u nás žijících cizinců pokládáme proto za nutné změnit zákon o volbách do obecních zastupitelstev tak, aby mohli volit a být voleni. Největším handicapem cizince je neznalost jazyka. Úspěšné integrační modely proto zahrnují povinnou výuku v integračních kurzech. Cizinci by se na nich měli podle možnosti finančně podílet, aby byli motivováni, současně by však jejich absolvování bylo průkazem k lepšímu přístupu na trh práce a ke společenskému ocenění. Integrační kurzy u nás pořádají jen některé neziskové organizace, účast v nich je dobrovolná, jednotná metodika chybí. Naše strana prosazuje, aby se úspěšné ukončení integračního kurzu spolu s jazykovou zkouškou stalo podmínkou pro udělení povolení k trvalému pobytu.

Daně
17) Snížíte daňové zatížení?
Ano. Naším cílem je snížení a udržení celkové daňové kvóty na úrovni 35 % HDP a zjednodušení daňové soustavy. Podpoříme nahrazení stávajícího zákona o dani z příjmu novým, výrazně jednodušším. U daně z příjmu fyzických osob budeme prosazovat valorizaci daňových pásem podle růstu průměrné mzdy a pravidelnou valorizaci položek odečitatelných ze základu daně. Zasadíme se o snížení odvodů pojistného a o přesun části zdanění od přímých k nepřímým daním. Daňovým systémem dokáže stát do značné míry ovlivňovat chování ekonomických subjektů, tedy motivaci obyvatelstva pracovat, utrácet a spořit, či ochotu podniků investovat. Nízká míra celkového zdanění není sama o sobě zárukou stabilního ekonomického růstu. Vysoké daně v kombinaci s neefektivní státní správou jsou ale demotivující a podporují únik ekonomických subjektů do šedé ekonomiky. Český daňový systém se navíc vyznačuje evropsky nadprůměrným zdaněním práce.

18) Jaké chcete úpravy stávajícího daňového systému?
Chceme snížit vedlejší náklady práce a naopak zdanit přírodní zdroje a spravedlivě zpoplatnit veřejné statky. To je obsahem naší ekologické daňové reformy. Především snížíme sazby sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnanci, zaměstnavateli i samostatnými podnikateli. V případě sociálního pojištění se bude snížení sazeb v první fázi týkat pojistného na nemocenské pojištění a příspěvku na politiku zaměstnanosti. Sazby daně z příjmu chceme zachovat odstupňované podle výše příjmů, protože sociální solidarita je pro nás jednou z tradičních hodnot. Od roku 2008 chceme sazby této daně 10, 15 a 20 procent. Přitom chceme výrazné zvýšení základu, který je od daně osvobozen. Daň z příjmu právnických osob navrhujeme snížit z 24 na 20 procent. Chceme urychleně zrušit minimální daň, povinné registrační pokladny a všechna komplikující a složitá ustanovení zákona o dani z příjmu, v jehož systému se často nevyznají ani sami kontroloři. Hodláme rozšiřovat spotřební daně na energie z neobnovitelných zdrojů a daň silniční. Tyto změny budou respektovat hledisko kvality života a ochrany životního prostředí. Navrhneme zavedení spotřební daně za další neobnovitelné suroviny a výrobky poškozující zdraví.

19) Chcete zavádět nové daně?!
Ano, ale nejen my. Česká republika musí novou spotřební daň na elektřinu a neobnovitelné zdroje energie (např. uhlí) zavést od 1. ledna 2008 proto, že tak stanoví směrnice Evropské unie. Mimo to ČR musí dodržovat minimální sazby spotřebních daní z benzínu a nafty. Navrhujeme postupný náběh sazby spotřebních daní z hnědého a černého uhlí, zemního plynu, jádra, elektřiny a leteckého benzínu v pěti krocích tak, aby do roku 2012 byly v cenách těchto energií zahrnuty veškeré škody způsobené emisemi skleníkových plynů i škodlivin na poškozování zdraví, úmrtích, degradaci půdy a korozi budov. Výnosy z ekologických spotřebních daní použijeme ke snížení povinných příspěvků na zdravotní a sociální pojištění. Česká vláda stačila za jedno volební období zopakovat závazek zavedení výnosově neutrální ekologické daňové reformy hned třikrát, ale reformu nepřijala. Chybí odvaha reformu projednat a obhájit před veřejností a to i přesto, že její pozitivní efekty v sousedních zemích EU byly konkrétně vyčísleny. Neodpovědní politici vnímají reformu jako ohrožení, my jako příležitost.

20) Chcete měnit sazby DPH?
Podporujeme dvě sazby daně z přidané hodnoty. Pohyb mezi sazbami je důležitým nástrojem hospodářské i ekologické politiky, rovnou DPH proto nepodporujeme. Od roku 2008 chceme sazby DPH 7 a 19 procent, od roku 2010 10 a 22 procent. Považujeme za chybné zdaňovat vyšší sazbou DPH ekologicky prospěšné zboží (například brikety a pelety z biomasy) a zejména služby, ve kterých je obsaženo nejvíce práce. Vyšší zdaňování služeb vede k likvidaci práce jak zaměstnanecké, tak živnostenské. K provozování mnohých služeb je třeba jen minimální či dokonce žádné vybavení a spotřeba materiálů i energií je u nich malá. Je to tedy ekologicky víceméně šetrná oblast ekonomiky bez zvýšeného tlaku na životní prostředí a neobnovitelné zdroje. V této oblasti, kde je DPH významnou měrou upravena evropskými předpisy, budeme usilovat o změnu tohoto stavu zejména na úrovni EU. Z nízké sazby DPH naopak chceme některé výrobky vyjmout a to i u potravin, kde by ve snížené sazbě DPH mohlo zůstat jen asi 20 procent současného sortimentu.

21) Jaký bude dopad vámi navrhované daňové reformy na státní rozpočet?
Ekologická daňová reforma bude rozpočtově neutrální. O co se jedněch daních bude vybírat více, o to se druhých vybere méně. Ekologická daňová reforma je charakteristická přesunem ze zdanění lidské práce ke zdanění surovin a energií a užívání motorových vozidel. Výnosy z ekologických spotřebních daní budou použity pro snížení povinných příspěvků na zdravotní a sociální pojištění. Opačně řečeno, snížení příjmů veřejných rozpočtů v důsledku snížení daní z příjmu bude kompenzováno růstem objemu spotřebních daní, částečně DPH a omezením nákladů na správu daní. Chceme dát prostor podnikatelské sféře i ostatním k reakci na zvýšení cen energeticky náročných surovin a na zvýšení dalších spotřebních daní, které jsou u nás jedny z nejnižších. Nechceme šokovou terapii, ale první kroky reformy není důvod odkládat. Zavedení reformy v r. 2008 Daň Výnos z daně v mld. Kč r. 2004 Návrh SZ, vztažený k r. 2004 Celkem 942 942 Pojistné na sociální a zdravotní pojištění 388 388 Daň z příjmů 253 204 z toho daň z příjmu právnických osob 119 104 daň z příjmu fyzických osob 133 100 DPH 182 193 (7 % a 19 %) Spotřební daň 96 120 Silniční daň 8 30 Daň z nemovitostí 5 7

22) Jaké hlavní efekty bude mít ekologická daňová reforma?
Spotřebitel i výrobce bude mít možnost vlastní spotřebitelskou volbou rozhodnut o tom, zda bude „vítězem“ ekologické daňové reformy a vydělá na ní nebo ne. Hlavní cíl ekologické daňové reformy vidíme ve vytvoření dlouhodobého a trvalého tlaku na snížení poptávky po energiích a fosilních palivech. Reforma současně vytvoří silné ekonomické impulsy pro vývoj a aplikaci nových environmentálně šetrnějších technologií, např. obnovitelných zdrojů energií při výrobě elektřiny a tepla, využití biopaliv, zemního plynu, vodíku a hybridních pohonů v automobilové dopravě. Ekologická daňová reforma přináší trojí zisk – chrání efektivně životní prostředí a zdraví, zlevňuje práci a díky tlaku na efektivitu výroby podporuje moderní technologie.

23) Jak nahradíte zvýšení cen energií sociálně slabým lidem?
Naše reforma pamatuje na kompenzace sociálních dopadů, které vyvolá zvýšení daní na energie domácnostem důchodců a všech ostatních, kdo nebudou profitovat ze snížení odvodů zdravotního a sociálního zabezpečení. Na ně bude stačit méně než 5 % výnosů daňové reformy. Dopady budou kompenzovány úpravou stávajícího systému sociálních dávek nebo podpor.

24) Nahradíte zvýšení cen energií průmyslovým podnikům?
Průmyslové podniky vydávají na elektřinu nyní v průměru 2 % z celkových nákladů. Po plném zavedení daňové reformy se tento podíl zvýší na 2,6 %. Zvýšení cen energií by mělo motivovat podniky k modernizaci a k důrazu na větší energetickou efektivitu výroby a využívání možných úspor. Reforma vytvoří nezbytný ekonomický tlak na zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Zvýšení cen energií proto podnikům kompenzovat nechceme.

Dítě
25) Proč si myslíte, že je pěstounská péče lepší než dětské domovy?
Jsme přesvědčeni, že obec, stát i občanská společnost včetně církví mají především podporovat původní rodinu dítěte. Ústavní výchova je nejhorším řešením. Zelení podpoří všechny jiné formy péče a výchovy, tedy i pěstounskou péči. Dětské domovy by podle nás měly být postupně zrušeny, jak tomu je ve Velké Británii. V ČR je v ústavních zařízeních cca 20 tisíc dětí, z toho v zařízeních ministerstva školství 7 tisíc. Je to mnohem vyšší procento dětí než v jiných zemích EU. Volba mezi dětským domovem a náhradní rodinou, adoptivní či pěstounskou, bývá často důsledkem toho, že společnost neposkytla původní rodině v její obtížné situaci dostatečnou pomoc. Nelze přece odebírat děti rodinám jen proto, že jsou chudé nebo že mají momentální problémy. Pomoc rodině přitom vůbec nemusela být finanční. Zasadíme se o změnu dnešního stavu změnou zákonů a předpisů, novým pojetím sociální práce i osvětou. Pěstounské péči je přitom třeba vrátit její původní význam. Pěstouni nejsou rodiče, a dítě, jak je to jen možné, se má stýkat s rodiči, jimž je třeba sociálně pomáhat, aby mohli o dítě pečovat sami. Pěstounská péče musí být státem honorována, je to levnější než péče ústavní. 26) U Evropského soudu lidských práv ve Štrasburku se domáhají práva na styk se svým dítětem rozčilení čeští otcové. Podporujete je? V podstatě ano, i když rozčilení není náš program. Rodič, jemuž je svěřeno dítě do výchovy, někdy opravdu brání druhému rodiči nejen v účasti na výchově, ale dokonce i ve styku s ním. Protože u nás soudy tradičně svěřují dítě do péče matky, bývá to častěji matka, která porušuje soudní rozsudek a zákon, než otec. Vinu mají ale i české soudy a úřady, které jen liknavě uplatňují platné zákonné možnosti. Podpoříme širokou osvětu, například ve škole, aby lidé postupně měnili stereotypní postoje. Až bude zákonem uloženo povinné celoživotní vzdělávání soudců, bude jeho součástí i tato tématika. Podobně jako v západních zemích EU budou pak soudy svěřovat častěji dítě do péče otce, uplatňovat způsob střídavé péče, nebo dokonce, tam, kde vztahy mezi rodiči, kteří se rozvedli nebo rozešli, jsou korektní, i výchovu společnou. V případech, kde se prosazuje proti zájmu dítěte zlá vůle, je nutno využít i donucení podle zákona. Již existujících prostředků donucení budou soudy používat tehdy, až bude podle zákona příslušná justiční instituce sledovat a vyhodnocovat soudní rozhodnutí v opatrovnických věcech a přispívat tak k jednotnému rozhodování ve prospěch dítěte. 27) Nezdržují zbytečně osvojování dětí v ČR zákony a předpisy? Ne. O část dětí, odložených v kojeneckých ústavech, nebo dětí se soudně nařízenou ústavní výchovou v dětských domovech není v české společnosti zájem a žijí do dospělosti v dětském domově či výchovném ústavu. To platí o dětech fyzicky či duševně postižených, starších tří let a romských. V těchto případech chceme přispět ke zjednodušení postupu osvojení, například do ciziny, ale i k osvětě, aby více občanů ČR si takové děti osvojovalo. Nutné je i lépe zkoumat, do jakého prostředí je dítě osvojováno. Pobytu v kojeneckém ústavu či dětském domově lze někdy předejít účinnou pomocí pokrevním rodičům, zvláště matce. Babyboxy jsou dobrým řešením, ale odložených dětí by mělo být co nejméně. Pomozme proto jejich matkám! Neromští a zdraví kojenci jdou při osvojování na dračku. Některé páry přitom na osvojení čekají v pořadníku dlouhá léta, a takové děti se někdy osvojují i obcházením či porušováním zákonů. Zákonnou úpravu lhůt považujeme za dostatečnou. Lze uvažovat o změně předpisů, aby dítě více chránily a bránily nespravedlivému přidělování dětí. 28) Podpoříte adopce dětí homosexuálními páry? Nemáme to ve volebním programu jako obecný cíl. Chráníme při adopci zájmy dítěte. Nikdo nemá nárok na adopci dítěte a vznik takového nároku ani nepodporujeme. Současná právní úprava vylučuje společné osvojení dítěte nejen registrovanými či neregistrovanými stejnopohlavními páry, ale i páry různopohlavními, avšak nesezdanými. Obecně jsme pro sbližování možností manželských a nemanželských různopohlavních párů, které mají rodinu nebo ji zakládají. Proto chceme o všech těchto otázkách diskutovat, ve straně i ve společnosti, tedy nejen o možnosti osvojení dítěte stejnopohlavním párem, ale i párem nesezdaným různopohlavním. Zatím jsme podpořili jen možnost osvojení dítěte biologického rodiče, který žije v registrovaném partnerství, partnerem či partnerkou tohoto rodiče. Smysl toho je, aby v případě úmrtí biologického rodiče zůstalo dítě v péči pozůstalého partnera či partnerky, s nímž už předtím žilo ve společné domácnosti. 29) Jaký máte názor na snahy o omezování umělých ukončení těhotenství a antikoncepce? Nesouhlasíme s nimi. Chráníme právo ženy na rozhodnutí podstoupit interrupci. Veškeré tlaky, které by směřovaly k větší regulaci či zákazu potratů nebo dokonce i antikoncepce, považujeme za nepřijatelné a budeme vystupovat proti nim. Interrupce ani antikoncepce by v případě jejich zákazu nepřestaly existovat, ale přesunuly by se do ilegality. Ztráta legální kontroly nad jejich kvalitou by vedla k ohrožení života žen, které by k nim přistoupily. Považujeme za nutné, aby fondy prevence zdravotních pojišťoven poskytovaly příspěvky na antikoncepci. Hormonální antikoncepce předchází nechtěným těhotenstvím, umělým potratům a dalším sociálně patologickým jevům především u mladistvých a sociálně slabých žen. Podporujeme také programy podpory zdraví pro dospívající, zaměřené na jejich zdravý životní styl, prevenci nechtěného těhotenství, pohlavně přenosných chorob včetně AIDS. Důchody 30) Jak a kdy chcete provést důchodovou reformu? Prosazujeme její zahájení nejpozději v roce 2007. Podporujeme tzv. skandinávský model, podle modelu úspěšně realizovaného v 90. letech ve Švédsku. Jde o kombinovaný zásluhový systém se zaručeným minimálním důchodem, který se skládá ze tří základních pilířů. Jako první pilíř zůstane silný, státem zaručený systém základních důchodů, založený na mezigenerační solidaritě a financovaný průběžně. Bude definován příspěvkově, tj. bude předem známa pouze relativní výše příspěvku 25 % hrubé mzdy a důchod bude vypočten podle vybraného pojistného a očekávané doby dožití v době přiznání důchodu. Výhodou systému je jeho dlouhodobá finanční stabilita a odolnost vůči vnějším vlivům, včetně politických. Druhý pilíř bude dobrovolný, umožní částečné dobrovolné vyvázání z prvního pilíře a bude se skládat ze soukromých penzijních a zaměstnaneckých fondů. Pokud by do nich občan dával 3 % své mzdy, pak z povinného 25% pojištění by 3 % šla také do něj a jen 22 % do prvního pilíře. Třetím pilířem (možná i významnějším než pilíř druhý) bude dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem, soukromé životní pojištění či jiné individuální spoření. Základní důchod samotný totiž nemusí stačit k pokrytí průměrných potřeb důchodců. 31) V kolika letech navrhujete, aby se chodilo do důchodu, a od kterého roku? Navrhujeme postupné zvyšování věku odchodu do důchodu na 65 let pro muže a ženy tak, že muži a bezdětné ženy dosáhnou této hranice od roku 2020, ženy podle počtu dětí o něco později, nejpozději však od roku 2030. Od roku 2030 se bude případné zvyšování důchodového věku odvíjet od demografické situace. Bude brát ohled na dlouhodobou demografickou prognózu a na rozvoj národního hospodářství. Dopad na generace, které jsou dnes na trhu práce, nebude ovšem výrazný. Například osoby nad 50 let toto zvýšení věkové hranice vůbec nezasáhne a až generace narozená v roce 1970 bude mít důchodový věk 65 let. Měl by se postupně sjednotit důchodový věk u žen a mužů. 32) Chcete předejít kolapsu důchodového systému i dalšími opatřeními? Ano. Chceme zajistit, aby důchodová reforma byla dostatečně provázána se změnami ve všech souvisejících oblastech veřejné politiky. Strategii reformy chceme navrhnout nejen podle propočtu příjmů a výdajů systému samotného, ale také v návaznosti na hospodářskou politiku, politiku trhu práce (zvýšení zaměstnanosti a pružnosti trhu), daňovou politiku a s ohledem na potřeby sociální ochrany i udržitelnosti veřejných financí. Udržení sociálního a důchodového systému vyžaduje podporu řízené imigrace a začlenění imigrantů do české společnosti, podporu celoživotního vzdělávání obyvatel a znalostní ekonomiky a diversifikaci hospodářství. Chceme pomoci řešit situaci lidí s nízkým vzděláním, kteří žijí na hranici životního minima anebo nezaměstnaných ve věku nad 45 let vytvářením pracovních příležitostí pro starší osoby a snížením příliš velkého přímého zdanění práce. Chceme vytvořit mechanismus motivačních pobídek k delšímu setrvání v pracovním procesu. Věk odchodu do důchodu se stane v podstatě zcela pohyblivým, přičemž s pozdějším odchodem z pracovního procesu výše důchodu významně poroste a pracovníci budou do systému přispívat déle. 33) Jak se chcete vypořádat s ekonomickými důsledky stárnutí obyvatelstva? Především chceme reformovat důchodový systém. Považujeme důchodovou reformu za nevyhnutelný, velmi naléhavý a neodkladný úkol. Současný systém je dlouhodobě neudržitelný a potřebuje zásadní reformu, která dokáže předejít kolapsu důchodového systému za 15-20 let. Po roce 2020 čeká důchodový systém (pokud se zásadně nezmění) velmi hluboký deficit díky tomu, že populace rychle stárne. Pokud by se neuskutečnily zásadní změny důchodového systému, vzrostly by po roce 2055 výdaje na důchody téměř na 19 procent HDP (nyní je to 8 procent HDP) a více než 50 procent výdajů na důchody by nebylo kryto příjmy z pojistného. Chceme pomocí zákonů a státní podporou vytvořit lepší podmínky pro domácí péči o starší generaci, zajišťovanou rodinnými příslušníky, a podmínky pro částečné a pružné pracovní úvazky. Budeme podporovat nestátní neziskové organizace, svépomocné skupiny a další komunitní aktivity v péči o seniory. Současně chceme snižovat zdanění práce a zvyšovat zdanění spotřeby neobnovitelných surovin a energetických zdrojů. 34) Budete něco dělat s jinými než starobními důchody? Budeme prosazovat zachování vyrovnané výše starobních a invalidních důchodů. Důchodové pojištění osob s nepříznivým zdravotním stavem by mělo být nastaveno tak, aby motivovalo jejich návrat do pracovního procesu, který by neohrožoval jejich zdraví a zaručil jim alespoň částečnou finanční soběstačnost. Pobírání invalidního důchodu by mělo být omezeno pouze na období do dosažení statutární věkové hranice odchodu do starobního důchodu. Energetika 35) Jaká je vaše energetická politika? Naším cílem maximálně energeticky soběstačná Česká republika s liberalizovaným trhem a s konkurencí ve výrobě i v distribuci. Podporujeme výzkum i faktické snižování spotřeby energií především u výrobních postupů, strojů a stavebních materiálů. Další prioritou je podpora využívání obnovitelných zdrojů energie, jako je například přímá konverze sluneční energie v elektrickou (fotovoltaika). Budeme podporovat rozvoj větrných elektráren při současném pečlivém zohledňování krajinného rázu a hygienických hlukových norem. Chceme, aby v roce 2020 činil podíl obnovitelných zdrojů až 20% produkce elektrické energie. Chceme energetický systém přebudovat směrem k větší pružnosti a bezpečnosti dodávek a přizpůsobit jej pro nasazení obnovitelných zdrojů. Podpoříme kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie. Rozvoj malých a středních energetických jednotek na spalování nebo zplynování biomasy přinese také mnoho pracovních příležitostí. Využívání jaderné energie jako energetického zdroje nepovažujeme za perspektivní. Jadernou energetiku v ČR chceme ukončit tak brzy, jak to dovolí ekologické, sociální, energetické a ekonomické podmínky. 36) Jaké konkrétní cíle si kladete v energetice? Naším cílem je omezit emise skleníkových plynů o třetinu v letech 2000 až 2020, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních zdrojů energie na 20 procent v roce 2030, snížit energetickou náročnost tvorby domácího produktu na úroveň alespoň 60 procent stávající hodnoty do roku 2030, zvýšit podíl alternativních pohonných hmot v dopravě na 25 procent do roku 2020 a ukončit provoz jaderných elektráren tak brzy, jak to dovolí ekologické, sociální, energetické a ekonomické podmínky, ne však později než po uplynutí projektové životnosti zařízení. K naplnění svých cílů chceme použít tyto prostředky:  ekologická daňová reforma,  změny zákonné úpravy např. zákon o podpoře tepla z obnovitelných zdrojů, novely stávajících předpisů),  investiční pobídky pro oblast obnovitelných zdrojů i úspor energie,  koncepce obnovy a náhrady dožívajících výroben elektřiny za zdroje s vyšší energetickou účinností a příznivějším vlivem na životní prostředí včetně modernizace vybraných uhelných elektráren,  podpora kogenerace, tj. současné výroby tepla a energie,  koncepce odstoupení od jaderné energetiky. 37) Chcete, aby si spotřebitel mohl vybrat elektřinu podle jejího původu? Samozřejmě. Výrobci a obchodníci jsou podle novely energetického zákona povinni od roku 2005 označovat původ elektřiny a poskytnout tuto informaci spotřebitelům. Budeme informovat veřejnost o výhodách nákupu zelené elektřiny a tím přispějeme ke zvýšení poptávky, která povede k širší nabídce. Elektřina bude mít různou cenu podle svého původu. Po zavedení reformy začne platit: „Chcete doopravdy udělat něco pro životní prostředí? Přepněte na zelenou elektřinu!“. Navrhujeme opřít ekologickou daňovou reformu o princip ekologické spravedlnosti. V současné době nejsou škody na životním prostředí a kvalitě života do cen elektřiny zahrnuty. Náklady neseme nespravedlivě všichni formou poškození zdraví, ničení klimatu a výdajů z veřejných zdrojů na nápravu poškození životního prostředí. Výroba elektřiny z hnědého uhlí způsobuje např. dvojnásobné emise CO2 než výroba elektřiny ze zemního plynu a to se musí projevit v její ceně. Hnědouhelná elektrárna prodává dnes 1 kWh elektřiny obchodníkovi za cca 1 Kč, ale při započtení poškození životního prostředí při její výrobě bude její cena reálná – 2,20 Kč/kWh. 38) Jak zajistíte snížení cen elektřiny a omezení lobbystických vlivů v energetické politice státu? Řešením je privatizace a. s. ČEZ po částech. Je nutné, aby v České republice vznikl konkurenční trh se širokou nabídkou zdrojů, ze kterých bude možno energii odebírat. Bude z něho profitovat v první řadě spotřebitel a povede ke snižování emisí skleníkových plynů. Ceny elektřiny vzrostly kvůli selhání státu v regulaci trhu, správně měly poklesnout. Jsme jedinou zemí v Evropě, ve které vedlo vytvoření „konkurence“ ve výrobě a obchodování k růstu cen. SuperČEZ nemá konkurenci a diktuje ceny. Odpovědnost za růst cen nese Ministerstvo průmyslu a obchodu, které prosadilo model superČEZu, který de facto nemá v oblasti výroby elektřiny konkurenci, protože vyrábí 73 % elektřiny v ČR, kontroluje 5 z 8 distribučních společností a většinu výroby i obchodu. Diktuje ceny elektřiny i dvěma německým energetickým společnostem na českém trhu, jejichž je dominantním dodavatelem. Energetickou politiku dnes významně ovlivňuje silná skupina společností těžících uhlí a a. s. ČEZ, v jehož elektrárenském parku dominují uhelné elektrárny. Druhým dominantním hráčem, který silně ovlivňuje státní energetickou politiku, je skupina prosazující renesanci jaderné energetiky. EU – perspektivy 39) Jakou budoucnost chcete pro Evropu? Evropská unie je historicky jedinečný projekt, založený na myšlence trvalého míru, ekonomické prosperity, sociální soudržnosti a lidských práv. Unie se v současnosti ocitla v jednom ze svých mezních období: chce se nadále rozšiřovat a zároveň hlouběji politicky integrovat, chce ekonomicky konkurovat zbytku světa a zároveň neslevit ze svých sociálních standardů. Jsme přesvědčeni, že všechny tyto čtyři cíle jsou nejen slučitelné, ale i nedělitelně spjaté. 40) Má se Evropská unie dále rozšiřovat? Ano. Smysl EU nadále zůstává v mírovém a vzájemně přínosném soužití evropských států. Klady vstupu do EU jasně převažují nad nedostatky – ochrana lidských práv a životního prostředí, jednotný trh, rozvoj díky evropským strukturálním fondům. Proto je správné, aby se unie nadále rozšiřovala o všechny země, které splní kodaňská kritéria. Mezi ně patří i Turecko. Jeho členství v unii závisí na přesvědčivém splnění všech tří kodaňských kritérií: politického (stabilní instituce zaručující demokracii; právní stát; ochrana lidských práv a respektování menšin), hospodářského (fungující tržní hospodářství) a zavádění acquis (věrnost politickým, hospodářským a měnovým cílům unie). Zelení v Evropě i v ČR odmítají stereotypní pohled na islám jako nepřítele západní civilizace. Problémy multikulturního soužití v Evropě jsou na druhou stranu reálné, ovšem politicky řešitelné, a to především bojem proti sociálnímu vyloučení a nespravedlivým životním podmínkám. 41) Má se integrace Evropské unie dále prohlubovat? Ano. Evropské státy stojí před výzvami, které nemohou vyřešit samy, nýbrž pouze užší spoluprací a integrací. Členové unie musí posílit spolupráci v zahraniční politice tak, aby EU svou vahou hrála důležitější roli v mezinárodních organizacích, především OSN, i při předcházení konfliktům a jejich řešení. Unie musí změnit svou obchodní politiku tak, aby zároveň umožňovala rozvoj nejchudších zemí světa. To se týká nejen nutnosti radikálně reformovat dotační politiku zemědělské produkce, která deformuje ceny evropských potravin. Musí nastat také výrazný obrat v evropské energetické a dopravní politice. Naše strana považuje za nezbytné pokračovat v politické integraci EU souběžně s jejím rozšiřováním. Prakticky to znamená, že podporujeme posílenou spolupráci těch členských zemí EU, které se na ní v daných oblastech dohodnou bez ohledu na běžící proces rozšiřování. 42) Jaký postoj máte k pokračování přijímání ústavy EU? Smlouva o Ústavě pro Evropu přinášela pozitivní změny. Francouzské a nizozemské NE v referendu neodmítlo hlubší integraci. Bylo spíše reakcí na právě uskutečněné rozšíření, obavou z přílivu lidí z nových členských zemí. Ve Francii, kde byli proti ústavě hlavně levicoví občané, se na odmítnutí podílela obava, že se EU vyvíjí příliš liberálním směrem (v hospodářském smyslu toho slova) a že ztrácí zájem o sociální otázky. Zčásti tedy nešlo o odmítnutí Ústavy pro Evropu, ale o protest občanů proti politice vlád Francie a Nizozemska ve vnitrostátních otázkách. Evropští zelení trvají na pokračování procesu přijímání ústavy EU, podporují vznik nového dokumentu, který nahradí současnou Smlouvu o ústavě EU a který bude přijat v celoevropském referenda konaném ve stejnou dobu. Tím se zmírní „národní“ přístup v diskusi o Evropě. Podpoříme původně zamýšlené institucionální reformy. Usilujeme o vypuštění třetí části ústavy, definující jednotlivé části politiky EU. Je ale nezbytné pokračovat v politice, která přinese EU více demokracie, rovnoprávnosti a schopnosti reagovat na požadavky sociální, ekonomické i z oblasti ochrany životního prostředí. EU – politika 43) Jak se má stát EU konkurenceschopnější a zachovat si přitom sociální soudržnost? Hospodářský rozvoj nejen může, ale v zájmu budoucích generací i musí jít ruku v ruce s ekologicky šetrnými technologiemi a ochranou před diskriminací, chudobou a sociálním vyloučením. Není to jen teorie: zkušenosti ze Skandinávie dokazují, že nápadité, odvážné a dobře promyšlené reformy přinášejí ovoce. Jde o masivní investice do vzdělání a veřejných služeb namísto zbrojení, ekologickou daňovou reformu a výrazné snížení daňového zatížení lidské práce, o modernizaci a rozvoj šetrné dopravní infrastruktury. Kvalita, dostupnost a nezkorumpovanost veřejných služeb jsou klíčem ke konkurenceschopnosti i sociální soudržnosti v éře globalizace. Cesta k hospodářskému rozvoji EU nevede přes „prosperitu na dluh“, přes snižování sociálních standardů, pracovních podmínek na úroveň rozvojových zemí, snížení ochrany lidského zdraví nebo zvyšování limitů pro znečištění ovzduší. Naopak technologické postupy šetrné k životnímu prostředí a zdraví lidí vytvářejí více pracovních míst a přinášejí ekonomické oživení. 44) Jak reformovat evropskou zemědělskou politiku? Zemědělství poskytuje nejen výživu obyvatelstva, ale je i prostředkem péče o krajinu. Dnešní zemědělská politika EU je přitom zcela neudržitelná. Na jedné straně se namísto kvality soustředí na kvantitu, na druhé je zemědělská produkce závislá na dotacích, které cenu jejích produktů uměle srážejí. Tyto výrobky pak nekale konkurují výrobcům z jiných, často nejchudších částí světa, kteří jsou na zisky ze zemědělství zcela odkázáni. Změna zemědělské politiky je možná pouze na evropské úrovni. Zlom měla přinést reforma z roku 2003, podle níž se měly během let 2007 až 2013 snížit přímé zemědělské subvence a výrazně zvýšit prostředky pro rozvoj venkova a na zemědělsko-ekologická opatření. Tato reforma je však v ohrožení. Zelení ji chtějí v EU prosadit a posílit podporu ekologického zemědělství, a to nejen na evropské úrovni, ale také ze strany české vlády. S reformou systému zemědělské produkce EU je zároveň nutno změnit dovozní kvóty na dovoz průmyslových výrobků ze třetích zemí. 45) K čemu mají v ČR sloužit evropské fondy? Česká vláda má v rukou nástroje, které neumí používat – miliardové sumy z evropských fondů pro regionální rozvoj. Ty mají posílit hospodářský rozvoj, investice do vědy a výzkumu, odstranit sociální vyloučení, zlepšit životní prostředí, dostupnost služeb, pracovní trh a posílit roli regionální a místní samosprávy. Evropské strukturální a kohezní fondy, druhá největší položka rozpočtu EU, jsou příležitostí pro „zelené“ investice. Lze jich využít k rozvoji obnovitelných zdrojů energie, ke zkvalitnění železniční dopravy, k obnově silnic, k rozvoji městské veřejné dopravy. Neschopnost států včetně ČR těchto fondů využít nás vede k požadavku, aby se přehodnotily cíle a podmínky při jejich čerpání. Budeme prosazovat, aby se peníze z fondů používaly k zásadním změnám v dopravě – železnici, městské veřejné dopravě –, k rozvoji regionů, k podpoře zaměstnanosti a malého a středního podnikání, k rozvoji služeb a turistiky, vědy a výzkumu, k rozvoji ekologického zemědělství a k opatřením proti sociálnímu vyloučení. 46) Co soudíte o společné bezpečnostní a obranné politice EU? Spolu s evropskými zelenými považujeme prohloubení společné bezpečnostní a obranné politiky za nezbytnou součást evropské integrace. Její úspěch bude záviset na celkovém vývoji EU a míře úspěchu v budování společné evropské veřejnosti a společné zahraniční politiky. Naše strana se bude snažit o úspěch tohoto projektu tak, aby evropské bezpečnostní síly mohly postupně nahradit působení NATO v Evropě. NATO v budoucnosti zřejmě dozná značných proměn z vůle samotných USA, což předznamenávají jejich samostatné bojové aktivity v posledním období. Budeme se snažit o to, aby se státy EU i v bezpečnostní a obranné politice výrazněji řídily zájmy společné evropské zahraniční politiky a aby vůči USA vystupovaly sebevědoměji, a to i v NATO, zvláště bude-li zahraniční politika USA nadále tak jednostranná a z mnoha závažných důvodů sporná, jak je tomu v takzvaném boji proti terorismu po 11. září 2001. Globalizace 47) Jak se stavíte k ekonomické globalizaci? Na mezinárodním poli budeme usilovat o postupné prosazování minimálních sociálních a ekologických standardů kombinovaných s promyšlenou (tzv. kvalifikovanou) ochranou evropského trhu. Globalizace je nejen příležitostí, ale také hrozbou. Zasahuje do všech oblastí našeho života a nelze jí uniknout. Projevuje se například zvyšující se rychlostí kapitálových toků nebo čím dál tím větším podílem levného spotřebního zboží z dovozu na trzích vyspělejších zemí. Konkurenceschopnost mnoha ekonomik se opírá o ekologický a sociální dumping – výrazně horší sociální ochranu a poškozování životního prostředí než je možné v Evropě. Hospodářská politika 48) Jaké jsou základní dlouhodobé cíle vaší hospodářské politiky? Naše cíle jsou trvale udržitelný rozvoj, méně byrokracie v podnikání, rovný přístup k zaměstnancům a živnostníkům a „odpočatí zaměstnanci“. • Chceme takový vývoj hospodářství, který zajišťuje zlepšování kvality života a je nanejvýš šetrný k přírodním i sociálním zdrojům. • Chceme zjednodušit administrativu, která je spojena s podnikáním, a to několik cestami (viz samostatná otázka). • Chceme rovné podmínky pro živnostníky a zaměstnance. Proto sjednotíme sazby sociálního a zdravotního pojištění, která platí živnostníci (OSVČ) a zaměstnanci. Stávající rozdílné sazby bezdůvodně diskriminují jedny a zvýhodňují druhé. • Chceme pomocí změn v zákonech podporovat pestrou nabídku zkrácených a pružných pracovních úvazků, protože pomůže zapojit například matky s dětmi a také část nezaměstnaných, kteří pracovat chtějí. Veřejný sektor by v tom měl jít příkladem. • Chceme mladým lidem co nejvíce pomoci zvládnout rostoucí tlak na jejich pracovní výkonnost. 49) Co chcete udělat se státním dluhem? Nehodláme se podílet na dalším zadlužování státu, protože stávající hospodaření státu není trvale udržitelné. Nesouhlasíme s tím, aby se finanční problémy odsouvaly do budoucna. Budeme prosazovat úspornost a kvalitu veřejných výdajů, s dlouhodobým cílem dosáhnout vyrovnané bilance veřejných rozpočtů. Procesní audit ve státních úřadech doplníme personálním auditem, který po snížení byrokratických požadavků odhalí nadbytečnost některých státních úředníků. Podobně jako rodina v určité fázi života dluhy akumuluje a poté je splácí, měl by stát v období ekonomické prosperity své zadlužení snižovat. To se často nedaří, protože čtyřletý volební cyklus vede politiky k upřednostňování krátkodobých cílů. Fiskální disciplína českého státu nepatří v mezinárodním srovnání k nejhorším, přesto má k uspokojivému stavu daleko. Běžnou praxí je, že jednotlivé resorty během přípravy rozpočtů nadhodnocují skutečné potřeby. Sedmnáct procent všech veřejných výdajů směřuje ve formě dotací podnikové sféře, což je příliš vysoký podíl. 50) Jak chcete řešit rozpor mezi hospodářstvím a potřebami péče o životní prostředí? Chceme prosazovat investice do poškozeného životního prostředí a do obnovitelných zdrojů energie. Chceme dát přednost dlouhodobým investicím do společného bohatství před stávajícím zvyšováním spotřeby vybraných skupin obyvatel. Podpoříme rychlejší zavádění nových technologických postupů zlepšujících životní prostředí místo soustředění se na spotřebu stávajících zdrojů, které patří i budoucím generacím. Máme odvahu sdělovat veřejnosti skutečný stav ekonomiky. ČR potřebuje trvale udržitelnou místní ekonomiku, která nebude založena na přepravě surovin a zboží na velké vzdálenosti a na vysoké spotřebě energie. Mezi fungující ekonomikou a snahou o udržitelný rozvoj nemusí být rozpor. Příkladem může být Finsko, které je již několik let podle žebříčku ekonomického fóra v Davosu zemí s nejvíce konkurenceschopnou ekonomikou na světě a současně podle jiných respektovaných hodnocení je jedním ze států, které v praxi nejlépe uplatňují zásady udržitelného rozvoje. 51) Jak přistupujete k hospodářské soutěži? Považujeme zajištění poctivé hospodářské soutěže, tedy konkurenčního prostředí imunního vůči kartelům a monopolům, za základ ekonomické i společenské prosperity. Chceme bránit snahám některých velkých společností o zneužívání jejich postavení na trhu v neprospěch spotřebitelů, jak se děje především v energetice, telekomunikacích a bankovnictví. Stejně tak chceme zlepšit právní a kontrolní mechanismy proti cenovým dohodám v neprospěch zákazníků. Považujeme za velmi zajímavou myšlenku, že firmy by měly vracet zákazníkům zisky, které pocházejí z porušení pravidel hospodářské soutěže, například část pokut udělených tzv. antimonopolním úřadem. Takový postih by měl mnohem větší společenský dosah a vliv na budoucí chování firem. Pro podporu tohoto pravidla hodláme navrhnout novelizaci příslušných právních ustanovení. Ačkoliv v mnohém jsme liberálové, nevěříme ve všeobecnou samospasitelnost volného trhu. Velký význam připisujeme kvalitnímu dohledu nad trhem i funkčnímu a rychlému mechanismu dovolání se práva. Informace 52) Jak se stavíte k rozporu mezi právem na ochranu osobních údajů a osobnosti vůbec a právem na svobodný přístup k informacím? Každá situace je jiná, v zásadě ctíme obě tato práva. Kde je to možné, dáváme přednost právu na svobodný přístup k informacím, zvláště na přístup k informacím o činnosti veřejné správy. Česká právní úprava jen nedostatečně ukládá povinnosti aktivně – tedy bez dotazu – zveřejňovat informace o činnosti orgánů veřejné správy a o jejím rozhodování. Informace o dotacích z veřejných zdrojů, například o prostředcích, které do ČR plynou ze strukturálních fondů EU, se zveřejňují nedostatečně, nesystematicky a mimo jasný právní rámec. Naopak rozsah ochrany osobních údajů, zvláště citlivých, je v ČR ve srovnání s jinými státy EU přílišný. Zákony a předpisy ale často naopak umožňují úřadům, institucím a dokonce soukromým společnostem, slídění a shromažďování osobních údajů. Samostatnou a smutnou kapitolou jsou bezpečnostní prověrky, které český zákon upravuje s neobvyklou přísností; umožňuje se tak pronikání do soukromí fyzických i právnických osob. V zákoně o ochraně osobních údajů je třeba jasně stanovit, že poskytování osobních údajů podléhá pravidlům stanoveným v informačních zákonech. 53) Považujete za vhodné, že současně existují dva zákony o svobodném přístupu k informacím? Ano, zvláštní úprava přístupu k informacím o životním prostředí, odlišná od úpravy svobodného přístupu k ostatním informacím, má svou logiku i ústavní opodstatnění. Je běžná i v zahraničí. Chceme ale sjednotit ta ustanovení informačních zákonů, u nichž je rozdvojení nadbytečné, například různé lhůty pro poskytování informací. Důvody pro odmítnutí poskytnout informace a pravidla pro aktivní zveřejňování informací – tedy bez dotazů – je třeba zachovat zvlášť u informací o životním prostředí, byť by tato ustanovení mohla být součástí jednoho informačního zákona, jak je tomu například na Slovensku. 54) Podporujete rozvoj kamerových systémů kvůli prevenci kriminality? Nepodporujeme, ale přitom uznáváme, že při odhalování některých trestných činů byly a snad ještě budou užitečné. Pro prevenci kriminality je instalování kamer většinou neúčinnou metodou, proti níž se někteří pachatelé již umějí bránit. Jsme ochotni podpořit instalování kamer jen tam, kde to zákon shledá z hlediska bezpečnosti či dopravního provozu účelným, a jen tehdy, upraví-li zákon jejich používání a hlavně využívání obrazových záznamů. Nepřípustné je zejména používání kamer soukromými subjekty, navíc bez jakéhokoli upozornění. Samosprávným a státním orgánům, které kamer rovněž užívají, chybějí pak prostředky vynaložené na kamery při sociální prevenci trestné nebo jiné asociální činnosti, i při běžném vybavení pro tradiční policejní práci. 55) Jak a proč podporujete dostupnost internetu a počítačové programy s otevřeným kódem (Free software, Open source)? Tak jako v minulém století zajistil stát obyvatelům přístup k veřejnoprávní televizi, budeme nyní usilovat o to, aby formou veřejnoprávní služby garantoval celoplošný přístup k internetu. Budeme usilovat, aby úřady veřejné správy, školy a další instituce financované z veřejných rozpočtů postupně přecházely k využívání programů s otevřeným kódem, což v konečném důsledku přinese také nemalé finanční úspory. Internet považujeme za hlavní informační a komunikační médium moderní společnosti. V ČR má ve srovnání s vyspělým světem přístup k internetu méně obyvatel, výrazně zaostáváme především v zavádění vysokorychlostního internetu. Ve volbách by mělo být každému občanovi umožněno odevzdat svůj hlas prostřednictvím internetu. Jsme také přesvědčeni, že zejména v dlouhodobém horizontu jsou svobodné a otevřené informační technologie zárukou rychlého a stabilního rozvoje informatiky a ochranou proti nebezpečí vzniku globálních softwarových monopolů. Jaderná energetika 56) Co chcete udělat s jadernou energetikou? Chceme, aby se v ČR již nestavěly další jaderné elektrárny a aby ty stávající ukončily provoz co nejdříve, nejpozději na konci své plánované životnosti. Naše stanovisko k rozvoji jaderné energetiky je jednoznačně odmítavé, protože jaderná energetika koncem svého palivového cyklu – odpadem – zakládá problémy příštím generacím. Jaderný palivový cyklus není ani bez emisí skleníkových plynů, především ve fázi těžby a zpracování uranových rud. Vedle toho zatěžuje životní prostředí emisemi radioaktivních látek přírodních i umělých, a ve srovnání s klasickými zdroji také většími emisemi tepelné energie. Vyčerpává neobnovitelné přírodní zdroje a využívá je bezpříkladně neefektivním způsobem. Specifikem jaderné energetiky je pak „emise“ rizika těžké havárie s jejími obtížně předvídatelnými následky. Jaderné elektrárny také blokují rozvoj obnovitelných zdrojů. Vážou totiž finanční prostředky, které by bylo jinak možné vynaložit na investice do technologií omezujících emise skleníkových plynů mnohem efektivněji. Podobně blokuje drahá jaderná energetika i vědecké a tvůrčí kapacity technického výzkumu. 57) Jak vyřešíte dozor nad jadernou bezpečností? Považujeme za nezbytné bezodkladně začlenit státní dozor nad jadernou bezpečností do resortu Ministerstva životního prostředí tak, jak je tomu i v jiných zemích s vyspělou kulturou jaderné bezpečnosti. Ke zpřetrhání nezdravých vazeb mezi kontrolory a kontrolovanými je také nutná částečná personální výměna a zavedení rotace inspektorů, přidělených do jednotlivých lokalit, v pravidelných intervalech. Dosavadní výkon státního dozoru nad jadernou bezpečností je neuspokojivý. Státní dozor nebyl schopen za celou dobu své existence zajistit takovou úroveň bezpečnostní kultury na jaderných elektrárnách, kterou by sám nemusel kritizovat. Dnešní postavení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) je pozůstatkem doby, kdy celý jaderný a uranový průmysl tvořil v podstatě samostatnou strukturu uvnitř (lépe řečeno vedle) státní správy. SÚJB do roku 1999 formálně spadal dokonce pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nyní je sice formálně, tj. rozpočtem nezávislý, avšak působí jako orgán zaujatý a je označován za „PR agenturu a. s. ČEZ“. 58) Chcete, aby se obce mohly účastnit řízení o povolení jaderné elektrárny nebo hlubinného úložiště radioaktivních odpadů? Ano, budeme prosazovat novelu atomového zákona, která umožní účast obcí a dotčené veřejnosti v řízeních o povolení umístění jaderných zařízení. Platný atomový zákon staví obce do výrazně nevýhodné pozice, protože jim neumožňuje ovlivnit klíčová řízení pro vyhledávání lokality a povolování jaderného zařízení. Obce se samozřejmě účastní řízení podle stavebního zákona, v něm však nemají možnost ovlivnit zásadní faktor jaderného zařízení – bezpečnost. Stavební úřad do svého rozhodnutí pouze přejímá výsledky řízení podle atomového zákona. Může tak dojít k paradoxní situaci, kdy obec bude moci ovlivnit podobu a barvu střechy budov jaderné elektrárny, nebude jí ale umožněno vyjádřit se k zásadním otázkám její bezpečnosti. V případě jiných velkých investičních záměrů, ať už jde o tepelné elektrárny, rafinerie, slévárny, chemické továrny nebo spalovny, mají obce postavení účastníka všech relevantních správních řízení, v nichž jde o bezpečnost z hlediska vlivů na zdraví a životní prostředí. 59) Chcete, aby byla využita dosud nevytěžená ložiska uranu v ČR? Těžbu uranu nechceme. Těžba přírodního uranu znamená vysoké palivové náklady, které činí projekty jaderných elektráren na trhu ještě nezajímavějšími než je činí jejich ostatní problémy. Z pohledu ochrany životního prostředí je těžba uranu zcela nepřijatelná. Česká republika se bude potýkat s následky dosavadní těžby uranu ještě několik příštích desetiletí, pravděpodobně do roku 2060, a ze státního rozpočtu bude muset uvolnit desítky miliard korun, pravděpodobně zhruba 40 miliard Kč. Je tedy nepřípustné, aby se řešení problému odsouvalo, ba dokonce problém samotný zvětšoval novou těžbou. Justice a vězeňství 60) Jaké jsou podle vás hlavní nedostatky české justice? Česká justice trpí třemi neduhy. První je nedostatečné správní a technické zázemí soudců. Výpočetní technika se zavádí pomalu, soudci s ní často neumějí pracovat, a pomocný personál – zapisovatelé a vyšší soudní úředníci – je nepočetný a špatně placený. Druhou vadou je nedostatečná vzdělanost soudců, které zákon nenutí k celoživotnímu vzdělávání jako například lékaře. Kárnou odpovědnost soudce upravuje zákon nedostatečně, v případě jeho zjevně vadných rozhodnutí vůbec ne. Proto jsou někteří soudci „nezávislí“ i na zákonech. Kárné senáty jsou podle zákona složeny jen z soudců; měly by v nich působit i jiné osoby. Oba tyto nedostatky se projevují v nadměrné délce soudního řízení. Třetím neduhem je značná finanční nedostupnost právní pomoci soudících se občanů. Nedostatky se pokusíme odstranit pomocí změn zákonů, důslednou péčí o justici v praxi i osvětou mezi lidmi. Přísnější kárné řízení částeční zmírní nevýhody doživotního jmenování do funkce soudce. Naše strana nebude ale usilovat o odvolatelnost z funkce soudce jiným způsobem než kárným řízením, ohrozilo by to soudcovskou nezávislost. 61) Je lidem v ČR právo dostupné? Pro široké vrstvy je právní pomoc, a tím i právo, finančně těžko dostupné. To vede spolu se zdlouhavostí řízení, která je prodražuje, k tomu, že mnoho lidí své právní případy raději před soud ani nedává. Z finančních důvodů se obávají vyhledat i pouhou radu advokátů. Často kvůli tomuto stavu občané odsuzují celý stávající politicko-společenský systém jako nespravedlivý. Také zde koření mnoho negativních společenských jevů, jako například odmítání účasti ve volbách či tíhnutí k extrémistickým politickým stranám. Chceme finanční dostupnost práva zlepšit, zákonem je třeba zajistit lepší povinnou pomoc státu prostřednictvím České advokátní komory a občanských poraden, včetně poraden zřizovaných na právnických fakultách. Zlevnit lze i některé soudní poplatky. Rozšíříme a posílíme také státní podporu – finanční, organizační i metodickou – občanským poradnám nestátních neziskových organizací, které už nyní lidem radí hlavně v oblasti správního práva. 62) Zjednodušíte a zpřehledníte právo životního prostředí? Podporujeme návrh a schválení nového komplexního zákona o životním prostředí – kodexu. Takový zákon přispěje k aplikaci jedné z nejdůležitějších zásad současné politiky životního prostředí, tj. zásady integrace. Cílem nové právní úpravy je také uplatnit moderní principy ochrany životního prostředí (např. princip nejlepší dostupné techniky, princip předběžné opatrnosti, princip znečišťovatel platí, princip integrované ochrany před znečištěním, atd.). Nově budou definovány kompetence České inspekce životního prostředí, která musí získat silnější postavení a pravomoci inspektorů. Právo životního prostředí je dnes souborem velmi početných a roztříštěných zákonů, vyhlášek a jiných předpisů, které netvoří konsistentní celek. S aplikací této právní úpravy mají potíže i odborníci, kteří se na tuto oblast specializují, natož běžní občané, k jejichž ochraně ovšem tyto předpisy mají sloužit. Podobné zákony už platí v mnoha evropských státech, například v Maďarsku (od roku 1995), Nizozemsku (1999), Velká Británii (1990 a 1995), Finsku (2000), Irsku (2003), Polsku (2001) a ve Slovinsku (2004). 63) Myslíte si, že soudy a vězeňský režim by měly být přísnější? Především je žádoucí zlepšení bezpečnosti ve věznicích. Podpoříme odklony od trestního stíhání jako je podmíněné odložení trestního stíhání včetně narovnání (mezi obviněným a obětí) nebo o ukládání jiných trestů než je nepodmíněné odnětí svobody – trestů peněžitých, obecně prospěšných prací nebo nyní, podle přijímaného nového trestního zákoníku, i domácího vězení. To řeší i přeplněnost věznic. Ve vězení i po něm je nutno s odsouzenými pracovat individuálně, dohled spočívá hlavně v poskytování pomoci. Evropské zkušenosti ukazují, že se tím sníží recidiva. Paušální zacházení s vězni je vedle nedostatku práce – je pouze pro necelou polovinu vězňů – hlavní bolestí českých věznic. Cestou delších trestů a výstavbou dalších věznic jako v USA jít nechceme. Vždy budeme proti trestu smrti, nejen v Evropě, ale i v USA a v Číně. Trest není odplata. Sleduje dva cíle – zabránit pachateli v další trestné činnosti jeho izolací od společnosti, a jeho resocializaci, tedy nové začlenění do společnosti, jeho převýchovu. Kamiony 64) Jak omezíte negativní důsledky vyplývající z toho, že je ČR tranzitní zemí? Budeme prosazovat těchto 5 opatření: • Spravedlivé mýtné. Chceme ho rozšířit na celou silniční síť a zpoplatnit ve