Kupodivu se postupně ukazovalo, že nejenomže nebudu v první desítce, ale ani v první půlce druhé desítky a nakonec, že budu až zcela poslední. Dnes Mirek Řebíček podal na Městský úřad kandidátku, na které nejsou žádní lidé do počtu (rodiní příslušníci, kamarádi, štamgasti ze stejné hospody, apod.).

Mimochodem, pokud bych měl říci, co je na politice pěkného - co je na ní ošklivého ví každý :-) - tak bych řekl, že je to právě sestavování kandidátek. Člověk je nucen setkat s mnoha lidmi, se kterými se do té doby znal jen povrchně a bavit se s nimi o věcech, o kterých se obvykle moc nemluví. Ať už je výsledkem takového setkání další úžasné jméno na kandidátce či nikoliv, tak je to vždy velmi příjemné a inspirativní.

Díky Vám všem!